Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Salva nebo potlesk, vždycky se pláče...

13. 10. 2011 23:11:12
Přesně se stalo to, co jsem čekal. Vyrojila se opět spousta inteligentů, kteří si zkrátka nedají pokoj, nedají pokoj ani pozůstalým a neustále se budou šťourat v tom, proč někdo truchlí za někoho a proč nikdo netruchlí za někoho na náměstí.

Nechápu, proč někteří lidé stále mají potřebu se proti něčemu vymezovat. 9.10.2011 bohužel podlehl v Olomoucké vojenské nemocnici český voják těžkým zraněním , jež utrpěl 6. července v Afgánistánu. Určitě vůbec netušil, že se mu tento, jinak významný, den české historie stane osudným. Chudák. Opravdu upřímnou soustrast jeho rodině. Vsadím však svůj klobouk z teletiny, že kdyby si přečetl některé odkazy na zdi skupiny na facebooku, která mu přeje klidné spočinutí, určitě by se mu nelíbilo, co by se tam dočetl. Někteří lidé, zjevně nespokojení, či snad dokonce frustrovaní se tam celkem nechutně vyjadřují na adresu, dříve nešťastně zesnulých, 3 hokejistů, bývalých reprezentantů. Nechápu jejich pohnutky. Smrt, navíc předčasná, je vždy krutá. Nevidím jediný důvod k porovnávání, jak byla která smrt uctěna. Mrtvý voják jistě bude pohřben se všemi vojenskými poctami, jak vojáku náleží. Pokud se někdo chce sejít a uctít jeho památku, nechť tak udělá a věřím, že by to bylo i dobře. Najde li se dostatek lidí, kteří by mu chtěli vzdát hold na to, aby zaplnili staroměstské náměstí, nebudu to nikomu mít za zlé. Stejně, jako jsem nikomu neměl za zlé, že chtěl uctít památku oněch tří hokejistů.

Zatímco onen rotmistr dostane svou čestnou salvu, tak tři hokejisté dostali svůj potlesk na otevřené scéně. Takhle to prostě je a bude. Už se s tím prosím všichni smiřte a přestaňte neustále dokola trapně omílat, jak by se při každé smrti měli lidé scházet někde na náměstích. Nikomu to nepomůže. Nechte lidi, ať vzdávají čest mrtvým po svém.

Díky

Autor: Jan Vladyka | čtvrtek 13.10.2011 23:11 | karma článku: 8.36 | přečteno: 551x

Další články blogera

Jan Vladyka

Pohne Skippy zemskou osou?

Přesně před šesti lety obrovské zemětřesení v Chile o magnitudu 8,8 zkrátilo trvale den o 1,26 mikrosekundy a vychýlilo zemi o 2,7 tisíciny stupně. Co s tím má společného Austrálie? Odpověď zní Skippy....

28.2.2016 v 1:17 | Karma článku: 5.41 | Přečteno: 205 | Diskuse

Jan Vladyka

Silničáři nezaspali!

Jak začít jinak, než obligátním, máme tu Nový rok. Ne, nebudu se ohlížet nijak výrazně za tím starým rokem. Ani Vás nebudu nudit nějakým novoročním předsevzetím. Prostě skončil rok 2015, začal rok 2016.

1.1.2016 v 1:35 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 244 | Diskuse

Jan Vladyka

Transplantace Švábem

Transplantace je přenos celého orgánu, jeho části nebo určité tkáně, a to z jednoho těla do druhého nebo z určitého místa těla na jiné. Důvodem tohoto chirurgického zákroku je poškození nebo selhání původního orgánu, často způsobené určitým onemocněním. Takto popisuje transplantaci wikipedie a je to celkem srozumitelné. První transplantace proběhla na počátku 20. století (rohovka), ale opravdový boom úspěšných transplantací nastal až v druhé polovině 20. století po roce 1954. Po ledvinách následovala slinivka, játra, srdce plíce a v dnešní době už se transplantuje prakticky cokoliv na co si vzpomenete od opičí hlavy až po celý obličej.

11.12.2014 v 22:00 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 441 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Martin Faltýn

Čím je mi 21. srpen 1968

Mohla by to být typická školní úloha v tzv. Univerzitě třetího věku, kdyby to nebyla realita. Přesto, a možná právě proto, si člověk musel zažít v životě spoustu paradoxů, které život dal i vzal.

21.8.2017 v 12:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 |

Josef Prouza

Vize Česko 2040, tentokrát odporně politicky nekorektní

V poslední době se politici předhánějí v předkládání vizí budoucího vývoje ČR. Tak jsem i já roztrhal mlhy, vznášející se nad našimi světlými zítřky, a nahlédl do české kotliny roku 2040.

21.8.2017 v 12:02 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jiří Turner

Šedesátej vosmej, vole!

„To se nám na den osvobození, udělalo pěkně, co?“ „Co?“ „Je přece 21. srpen, ne?“ „Co?“ „Rusové, tanky, okupace...“ Útržek rozhovoru mezi starším mužem a mladým prodavačem mě přesvědčil o tom, že 21. srpen 1968 je už asi středověk.

21.8.2017 v 11:40 | Karma článku: 6.17 | Přečteno: 96 | Diskuse

Karel Trčálek

Moje bezprostřední osobní vzpomínka na 21. srpen 1968

Ano, je dobře, že si srpen 1968 pořád dokola připomínáme. Proto se i já pŕidávám svou osobní vzpomínku na tu dramatickou noc a následné časné ráno

21.8.2017 v 11:04 | Karma článku: 5.60 | Přečteno: 235 | Diskuse

Zdeněk Majzlík

Konopí a rozhovor s policajtem.

Je to již víc jak šest let, co jsme naši dceru Martinu poprvé odvezli na dvouměsíční léčebný pobyt do Domova svatého Josefa v Žirči, jediného to ústavu starajícího se o pacienty postižené roztroušenou sklerózou v Česku.

21.8.2017 v 10:12 | Karma článku: 17.61 | Přečteno: 441 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1156
táta od rodiny a spokojeností nakažený člověk

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.