Čistý čas ve fotbale ano či ne?
Ono je toho vícero co by se mohlo změnit. Jsou to tři týdny zpátky, co se České reprezentační mužstvo připravovalo na závěrečný duel neúspěšné kvalifikace o MS ve fotbale s domácím reprezentačním týmem Bulharska. Pracuji s lidmi a bavil jsem se o této neúspěšné kvalifikaci s jedním pánem, který byl synem našeho bývalého reprezentanta ve fotbale z dob Bicana a spol. Vyprávěl mi o tom nádherném zápasu proti Brazílii, kdy Masopust neatakoval Pelého, neb věděl o jeho zranění. Bylo to přesně den před zmiňovaným duelem s Bulharskem a já si tak v duchu říkal:O nic už stejně v podstatě nejde, nebylo by krásné, kdyby se celý národní tým ČR domluvil a hráli by opravdu "Fair play", tak jak mají psáno na dresech se lvíčkem na prsou. Nemyslím tím, šetřit nějak soupeře, ale například, když se míč odrazí do zámezí od mé nohy, přiznám to. Za faul se omluvím, podám ruku. Nebyla by k tomu právě v tomto zápase, na takovéto úrovni krásná příležitost? Nefilmovat, nezdržovat úmyslně, nestřídat v posledních minutách, zkrátka dávat správný příklad té generaci kluků, co jednou přijde po nich. Žel bohu se tak nestalo. Zázrak se nekonal. Naopak, fotbal, nikoliv však už ten český, utržil za čtyři dny další ránu v podobě uznaného gólu bočnísítí v utkání německé bundesligy mezi Hoffenhaimem a Leverkusenem. Uvědomil jsem si, že cesta ke změně nevede přes apelování na hráče, aby hráli v duchu fair play, ale že se musí něco radikálně změnit.
Jsem pro zavedení takzvaného čistého času ve fotbale. Pro představu by se čas měřil stejně, jako v hokeji. Utvrdila mne v tom i nedávná aféra z konce září, kdy rozhodčí ukončil poločas v zápase Jihlava vs Plzeň v době, kdy hráč šel sám na branku. Jistě si dobře vzpomenete. Troufám si tvrdit, že toto by se v režimu čistého času nestalo. Stejně tak by zmizely jakékoliv diskuze a polemiky nad tím, kolik, že to ten sudí nastavuje vlastně minut, když bylo 5 střídání, několik ošetření a pak taky padly tři góly.... A v neposlední řadě by ubylo právě ono zdržování, různé polehávání, taktické zakopávání a ještě taktičtější střídání v závěru... Možná by i zmizelo ono komentátorovo: "Zahrál to chytře, nejlépe jak mohl, bude se teď rozehrávat od branky brankáře Xyz a čas pro soupeře neúprosně běží."
Zkrátka a dobře, při každém přerušení hry se čas zastaví a rozběhne se zase až bude míč rozehrán. Otázkou zůstává, zda nechat 90 minut, či to upravit na například 70 minut, nebo ještě méně. To už je ale otázka do diskuze.
Fotbal mám rád a nějakou změnu k lepšímu by si určitě zasloužil. Nicméně, pokud vše zůstane tak jak je to teď, stejně ho budu dále sledovat a prožívat naprosto stejně, jako doposud.
Jan Vladyka
Vánoční zamyšlení
Máme tu štědrý den. Společně s ním spojené Vánoční svátky, advent a blížící se konec roku mne vždy nutí, a asi nejen mne, k zamyšlení, sebereflexi a určité sumarizaci myšlenek jako takových.
Jan Vladyka
Pohne Skippy zemskou osou?
Přesně před šesti lety obrovské zemětřesení v Chile o magnitudu 8,8 zkrátilo trvale den o 1,26 mikrosekundy a vychýlilo zemi o 2,7 tisíciny stupně. Co s tím má společného Austrálie? Odpověď zní Skippy....
Jan Vladyka
Silničáři nezaspali!
Jak začít jinak, než obligátním, máme tu Nový rok. Ne, nebudu se ohlížet nijak výrazně za tím starým rokem. Ani Vás nebudu nudit nějakým novoročním předsevzetím. Prostě skončil rok 2015, začal rok 2016.
Jan Vladyka
Transplantace Švábem
Transplantace je přenos celého orgánu, jeho části nebo určité tkáně, a to z jednoho těla do druhého nebo z určitého místa těla na jiné. Důvodem tohoto chirurgického zákroku je poškození nebo selhání původního orgánu, často způsobené určitým onemocněním. Takto popisuje transplantaci wikipedie a je to celkem srozumitelné. První transplantace proběhla na počátku 20. století (rohovka), ale opravdový boom úspěšných transplantací nastal až v druhé polovině 20. století po roce 1954. Po ledvinách následovala slinivka, játra, srdce plíce a v dnešní době už se transplantuje prakticky cokoliv na co si vzpomenete od opičí hlavy až po celý obličej.
Jan Vladyka
Tak daleko a přitom tak blízko
Dnes mi kolegyně z práce popisovala, jak je dneska všechno úžasný. Její kamarádka odjela na exotickou dovolenou na Filipíny, každou noc spí jinde, každý den navštíví nějakou pamětihodnost a zajímavost. Včera jí napsala po "skajpu" jak se jí tam líbí a na konci dodala.... Jsem od tebe vzdálená 10000 kilometrů."No není to úžasný?" ptá se mne kolegyně. "Tak daleko a přitom tak blízko."
Jan Vladyka
Co dokáže moucha na flusanci?
Sedím si takhle jednou na lavičce trolejbusové zastávky v jednom nejmenovaném krajském městě, které bylo kdysi označováno jako Rudý sever, a najednou se přistihnu, že pozoruji jak si velká, celkem nechutná, ale vypasená masařka svým sosáčkem pochutnává na velkém, celkem nechutné, zeleném hlenu, který tu kdosi zanechal, patrně jako důkaz toho, že měl dlouhou chvíli.
Jan Vladyka
Je mi ctí, Lucie!
Je to obrovský okamžik v životě lidském. Jeden z nejsilnějších okamžiků. Narození potomka lhostejno jakého pohlaví. Je to zkrátka neuvěřitelná událost. Málem už jsem na ten pocit štěstí při narození mého prvního syna zapomněl. Málem už jsem zapomněl na to, jaké pocity jsem cítil, když jsem poprvé zaslechl jeho hlas, kterým oznamoval všem přítomným, že právě přišel na tento svět. Skoro už jsem vytěsnil pocity, které jsem cítil přisvém prvním kontaktu s ním a dokonce i to, že jsem plakal štěstím, když jsem si poprvé mohl pochovat v náručí.
Jan Vladyka
Dělej, praskla mi voda!
Byl jsem probuzen do pošmourného deštivého dne svou milovanou manželkou někdy kolem šesté hodiny. Původně jsem si myslel, že jsem zaspal do práce, nicméně vzápětí mi došlo, že je sobota a navíc na mne má žínka zvolala větu, kterou do smrti nezapomenu: "Dělej, vstávej, praskal mi voda!"
Jan Vladyka
ME: skutečný fotbalový zážitek
...alespoň v porovnání s mistrovstvím světa ve fotbale. Samozřejmě jde jen a pouze o můj subjektivní pohled a názor, ale budu se snažit o to, podložit ho určitými postřehy, které mne při sledování tohoto fotbalového svátku napadly.
Jan Vladyka
Realitní makléři - spolek amatérů
Nechci tvrdit, že všichni, ale drtivá většina realitních makléřů mi přijde jako bandička amatérů. Schválně si zkuste projít nabídky bytů na internetu a kdo z vás mi nedá za pravdu? Možná jen samotní makléři. V krátkém povzdechu níže se to budu snažit maličko rozebrat....
Jan Vladyka
OSA Nostra
Možná poněkud laciný nadpis, ale proč ne. Vždyť se jedná o organizaci, která si lacině přijde na miliony za nic. Netvrdím, že by neměli mít autoři nějakou ochranu proti plagiátorství a že by nemělo být zákoně ošetřeno, když se někdo obohacuje na něčí úkor, ale co je moc je moc.
Jan Vladyka
Americký sen a české probuzení
aneb, pohádka o tom, jak si nejsme všichni rovni.... V této pohádce nevystupují nadpřirozené postavy. Pohádka pojednává o Frantovi Flintovi a jeho snu. Podobnost osob vystupujících v této pohádce s reálnými osobami je čistě náhodná.
Jan Vladyka
Absence soudnosti po česku
Neustále zde v diskuzích, ale aj kolem sebe slyším lidi kvílet, kňučet a nadávat na to, jak se kdo má špatně, jak si kdo nakradl, jak na nic nejsou peníze a hlavně (což mne osobně nejvíc vytáčí), jak jsme se za komunistů měli lépe... já tomu říkám absence soudnosti po česku, ačkoliv je možné, že je to specialita aj jiných postkomunistických zemí. Nevím.
Jan Vladyka
Ivona Březinová: Začarovaná třída (Mýdlová Madla)
„Máma mi povídala, že se s těmi Demeterovic kluky vůbec nemám bavit.“ Šeptala jednoho dne o přestávce Madla holkám. „Jo? A proč?“ vykulila Radka oči. „Máma říkala, že to jsou cikáni. A cikáni jsou prý špinaví a kradou.“ „Máma mi povídala, že se s těmi Demeterovic kluky vůbec nemám bavit.“ Šeptala jednoho dne o přestávce Madla holkám. „Jo? A proč?“ vykulila Radka oči. „Máma říkala, že to jsou cikáni. A cikáni jsou prý špinaví a kradou.“
Jan Vladyka
Salva nebo potlesk, vždycky se pláče...
Přesně se stalo to, co jsem čekal. Vyrojila se opět spousta inteligentů, kteří si zkrátka nedají pokoj, nedají pokoj ani pozůstalým a neustále se budou šťourat v tom, proč někdo truchlí za někoho a proč nikdo netruchlí za někoho na náměstí.
Jan Vladyka
Cikán pracuje, Rom se chová tržně, vláda spí
Četl jsem poslední dobou pár zajímavých článků o problematice, která je momentálně na pořadu dne hlavně v severních čechcách. Romská otázka, cikánský problém, problém s nepřizpůsobivými, rasismus naruby...jedno jak se to nazve, zkrátka, všichni asi víte, o čem jsem četl...
Jan Vladyka
My v Ústí na to máme!
....aneb, Ústí není Praha. Nebo také, my na to v Ústí máme. Ale abych šel rovnou k jádru pudla. V Ústí nad Labem se staví o 106 a bohužel jsou to stavby megalomanské, soudě dle peněz aj představ.
Jan Vladyka
Jsem hrdý na to, že jsem zaměstnanec...
Pročítajíc si diskuze na IDnes, jsem dopěl k názoru, že jsem hrdý na to, že jsem zaměstnanec. Útoky některých lidí na zaměstnance obecně, paušalizování a házení všech zaměstnanců do jednoho pytle mne navíc opět (jak já to jen nerad dělám) se hluboce zamyslet.
Jan Vladyka
V ČR je lepší sedět, než bejt v nemocnici!
Někde jsem zaslechl, že vyspělost národa se dá soudit podle toho, jak se starají o své vězně. Spíš bych já osobně ale vyspělost národa soudil podle toho, jak je schopný se postarat o své nemocné spoluobčany.
Jan Vladyka
Opravdu jsem rád, že vznikly VV!
A kdo není? Já myslím, že se tu konečně něco ukázalo. Konečně už vím to, co jsem zatím jen tušil. Věci Veřejné mi do spousty nezodpovězených otázek a domněnek vnesly světlo...
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 31
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1171x