Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Transplantace Švábem

11. 12. 2014 22:00:00
Transplantace je přenos celého orgánu, jeho části nebo určité tkáně, a to z jednoho těla do druhého nebo z určitého místa těla na jiné. Důvodem tohoto chirurgického zákroku je poškození nebo selhání původního orgánu, často způsobené určitým onemocněním. Takto popisuje transplantaci wikipedie a je to celkem srozumitelné. První transplantace proběhla na počátku 20. století (rohovka), ale opravdový boom úspěšných transplantací nastal až v druhé polovině 20. století po roce 1954. Po ledvinách následovala slinivka, játra, srdce plíce a v dnešní době už se transplantuje prakticky cokoliv na co si vzpomenete od opičí hlavy až po celý obličej.

Transplantace je přenos celého orgánu, jeho části nebo určité tkáně, a to z jednoho těla do druhého nebo z určitého místa těla na jiné. Důvodem tohoto chirurgického zákroku je poškození nebo selhání původního orgánu, často způsobené určitým onemocněním. Takto popisuje transplantaci wikipedie a je to celkem srozumitelné. První transplantace proběhla na počátku 20. století (rohovka), ale opravdový boom úspěšných transplantací nastal až v druhé polovině 20. století po roce 1954. Po ledvinách následovala postupně slinivka, játra, srdce plíce a v dnešní době už se transplantuje prakticky cokoliv na co si vzpomenete od opičí hlavy až po celý obličej.
O benefitu pro pacienta nelze spekulovat čehož si povšimla nejen odborná, ale i lajcká veřejnost celého světa. A nejen veřejnost. Už v roce 1954 se sešla operativní skupina KGB, ohromena nedozírnými možnostmi této medicínské novinky, a dala vzniknout operaci Záměna. Vedoucím operace se stal sám předseda nově vzniklé KGB Ivan Alexandrovič Serov a operace jako taková spadala pod 2. správu (Vnitřní bezpečnost a kontrarozvědka). Už jen to, že se vedoucím této operace stal sám Serov naznačovalo, že jde o operaci velikého významu a také nejpřísnějšího utajení. Věděl o ní jen Serov, velmi úzký okruh vysokých důstojníků KGB, Nikita Chruščov a jistý, celkem neznámý chirurg, Vladimír Demichov. Tento historicky opomenutý chirurg byl jakýmsi průkopníkem transplantace v SSSR. Veřejně proslul hlavně svými "dvouhlavými psy" kdy přišíval celé psí hlavy na jiné psy. První dvouhlavý pes přežil 6 dní, nejdéle pak jeden dvohlavák přežil měsíc. Ačkoliv věřejně deklaroval, že krátká doba přežití je důsledkem nedokonalé chirurgické techniky, do zprávy pro KGB psal naprosto jiné závěry. Velice dobře pochopil, že nejdůležitějším faktorem pro přežití je co největší genetická shoda dárce s příjemcem. Na jeho doporučení pak na koci roku 1960 Vladimír Semičastnyj společně se svým týmem vypracoval na pokyn předsedy prezídia nejvyššího sovětu, Leonida Brežněva, doporučení, které později posloužilo jako podklad pro operaci Svatý otec. Podstatou této přísně tajné operace byl podrobný lékařský monitoring všech vojáků základní vojenské služby. Všichni vojáci, kteří se jen zdánlivě shodovali s některým z takzvaných svatých otců (tajemníci, generálové, vyvolení důstojníci, předsedové nejvyššího sovětu atd), byli podrobeni dalším, podrobnějším testům. Každý svatý otec pak měl přiděleného svého dárce. Tento program se ale naplno rozjel až po takzvaném říjnovém převratu v kremlu a nástupu Brežněva na trůn. V kuloárech KGB se nesla šeptanda, že Chruščov byl rezolutně proti "Svatému otci" a to se stalo jedním z hlavních důvodů onoho převratu. Po nástupu Brežněva k moci už nestálo programu nic v cestě a mohl se rozjet na plno. Problém vězel v nedobrovolnosti dárců. Označení vojáci vůbec netušili, jaká je jejich role, že slouží pouze a jen jako nosiči orgánů pro honoraci tehdejšího SSSR.
V polovině 70. let se začal rapidně zhoršovat Brežněvův zdravotní stav, ale nejen jeho. Vezmeme li v potaz, že průměrný věk vysokých představitelů tehdejšího SSSR byl vysoký, není se čemu divit. U Brežněva i jeho věrného premiéra Kosygina se začínaly projevovat příznaky nihilismu a hlavně obou odcházeli játra. Vládnoucí garnitůře by se ale odchod Brežněva nehodil, defakto už nevládl a byl jen jakousi loutkou. Vyřešením problému byl pověřen Jurij Andropov. Vznikla tak operace s krycím názvem Šváb.
Podstatou operace Šváb bylo, ve zkratce, počkat si na šanci poslat vojenské jednotky do válečného konfliktu (popřípadě nějaký konflikt vyvolat) a v rámci oněch jednotek samozřejmě i nosiče orgánů se shodou se svatým otcem. Voják vůbec neopustil zemi, rodině byl nahlášen jako zabit v boji a pohřben se všemi poctami na náklady státu. Rodině také náležela doživotní renta. Nikdo nepátrá, zda je to pravda, nikdo se nediví. Zatímco bylo tělo spáleno, orgány byly dány do "správného" těla. V létě 1979 to už vypadalo, že se Leonid Brežněv nedožije ani olympiády v Moskvě. Andropov Brežněvovi slíbil pod stromeček nová játra. 25.12.1979 přistál v Kábulu sovětský kontingent, započala invaze do Afgánistánu a již 8. ledna 1980 Brežněv podstupuje na specializované klinice transplantaci jater. Vše samozřejmě probíhá za naprostého utajení. Soudruh Kosygin však takové štěstí neměl, orgány se sice dostaly tam, kam měly včas, nicméně i přes to, dlouholetý premiér umírá. Operace Šváb nicméně i tak přinesla své ovoce.
Když 10. listopadu 1982 Brežněv umírá, jeho nástupce Andropov v operaci Šváb nechává pokračovat. Sám se stává její součástí. Na základě zkušeností z předchozích let se ovšem Andropov rozhodne jmenovat kolem sebe mladší a perspektivnější kádry a operace Šváb postupně upadá v zapomnění. Když následně po jeho smrti nastupuje Černěnko, snaží se Švába opět nastartovat, ale má na to příliš málo času. Po skonu Černěnka se k moci dostává reformátor Gorbačov, který Švába definitivně zastavuje. Zastavením akce byl pověřen, tehdy nadějný 33 letý důstojník KGB, Vladimír Putin, byla to jeho poslední akce před odchodem do NDR
. Mimo toho také dostal za úkol vyhodnotit užitečnost operace Svatý otec. Putin si moc dobře uvědomoval potenciál programu a doporučil nezastavovat Svatého otce. Gorbačovův nástupce a poslední generální tajemník UVKSSS, Vladimír Ivaško, už o operaci Šváb vůbec neveděl.
Mohlo by se zdát, že operace Šváb už nikdy nespatří světlo světa, ale člověk míní, život mění. V roce 1993 se začal zdravotní stav ruského prezidenta Borise Jelcina rapidně zhoršovat. Lékaři diagnostikovali Jelcinovi těžkou srdeční vadu. Transplantace se postupem času stávala jediným možným řešením. S tím nepřišel nikdo jiný než Vladimír Putin. Vzpomněl si nejen na Svatého otce, ale i na operaci Šváb. Nalézt vhodného dárce nebyl problém, těžší ale bylo zařídit nějaký konflikt. 11. 12.1994 se rozjel konflikt v Čečensku a transplantace mohla proběhnout. Bohužel, o dva roky později se začal opět Jelcinův stav zhoršovat. V roce 1997 podstoupil Jelcin druhou operaci srdce, kdy mu byl implantován kardiostimulátor. Od té doby se neoficiálním vládcem a po novém roce 2000 již oficiálním stal Vladimír Putin. Boris Jelcin díky operaci Šváb přežil až do roku 2007.
V roce 2013 se objevily první spekulace o zdraví Vladimíra Putina. Vše vyvrcholilo v druhé polovině letošního roku, kdy médii proběhla zpráva o údajné rakovině slinivky ruského prezidenta. Na každém šprochu pravdy trochu v tomto případě opravdu platí. Vladimír Putin onemocněl rakovinou jater. Neúprosnou diagnózu se dozvěděl v září roku 2013.

Jurij Konovalenko, svobodník ozbrojených sil Ruské federace, odjel na dovolenou do Novoazovska, 13.8.2014. Domů už se nevrátil. Ačkoliv nebyl na žádné oficiální vojenské akci, byl jako jediný pohřben se všemi poctami na náklady státu a jeho rodině náleží doživotní renta.

Autor: Jan Vladyka | čtvrtek 11.12.2014 22:00 | karma článku: 8.82 | přečteno: 441x

Další články blogera

Jan Vladyka

Pohne Skippy zemskou osou?

Přesně před šesti lety obrovské zemětřesení v Chile o magnitudu 8,8 zkrátilo trvale den o 1,26 mikrosekundy a vychýlilo zemi o 2,7 tisíciny stupně. Co s tím má společného Austrálie? Odpověď zní Skippy....

28.2.2016 v 1:17 | Karma článku: 5.41 | Přečteno: 205 | Diskuse

Jan Vladyka

Silničáři nezaspali!

Jak začít jinak, než obligátním, máme tu Nový rok. Ne, nebudu se ohlížet nijak výrazně za tím starým rokem. Ani Vás nebudu nudit nějakým novoročním předsevzetím. Prostě skončil rok 2015, začal rok 2016.

1.1.2016 v 1:35 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 244 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Pravda utopená ve víně

Hledání pravdy je složité, někteří lidé byli pro pravdu i upalováni. A přitom je pravda pojem velmi relativní. protože každý má tu svoji pravdu- záleží na úhlu pohledu a osobní zkušenosti.Existuje vůbec něco jako pravda absolutní?

21.8.2017 v 10:49 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 114 | Diskuse

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 20.96 | Přečteno: 847 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 9.35 | Přečteno: 237 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

20.8.2017 v 17:34 | Karma článku: 26.83 | Přečteno: 810 | Diskuse

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 23.01 | Přečteno: 881 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1156
táta od rodiny a spokojeností nakažený člověk

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.