Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pohne Skippy zemskou osou?

28. 02. 2016 1:17:00
Přesně před šesti lety obrovské zemětřesení v Chile o magnitudu 8,8 zkrátilo trvale den o 1,26 mikrosekundy a vychýlilo zemi o 2,7 tisíciny stupně. Co s tím má společného Austrálie? Odpověď zní Skippy....

World jump day. Zdá se to jako šílená myšlenka. Pohnout osou naší modré planety, změnit délku dne nebo ovlivnit oteplování tím, že masa lidí naráz vyskočí.Projekt se zakládá na výzkumu mnichovského profesora gravitační fyziky Hanse Petera Nieswarda. Většina vědců to nazývá "roztomilým nesmyslem", Vídeňský fyzik Peter Christian Aichelburg se domnívá, že by lidi museli vyskočit tak vysoko, až by zmizeli ve vesmíru. Na druhé straně tu ale máme důkaz, že osou země lze opravdu pohnout
Přesně před šesti lety obrovské zemětřesení v Chile (jedno z nejsilnějších v dějinách měření zemětřesení) o magnitudu 8,8 zkrátilo trvale den o 1,26 mikrosekundy a vychýlilo zemi o 2,7 tisíciny stupně. Odkaz na naměřené údaje je zde.

Jak s tím vším souvisí Austrálie? Odpověď zní Skippy. Kdo by neznal populární Australský seriál o přátelství mezi klokaní samicí a chlapcem. A právě jméno této oblíbené zvířecí postavy si propůjčila australská vláda pro krycí název nejvíce utajovaného programu na záchranu Austrálie. To, co se na následujících řádcích dočtete, bude znít opravdu velice bláznivě. Program započal sice až v roce 2007, myšlenka je však o několik desetiletí starší. V roce 1960 22.května zasáhlo Chile doposud nejsilnější zemětřesení v novodobých dějinách. Následkem bylo cca 2000 mrtvých, 2 miliony poškozených, tsunami, výbuch sopky a jak se později ukázalo, i vychýlení zemské osy. To zaujalo Australské biology a přední vědce, kteří si již léta lámali hlavu tím, jak se zbavit přemnožených králíků. Musíme si uvědomit, že situace na tomto nejmenším světadíle byla opravdu alarmující a pokusy s vysazením lišky, rysa či vyhubením pomocí myxomatózy zcela selhaly. Laboratorně bylo zjištěno, že vychýlení země ze své osy, má za následek prudký pokles rozmnožování hlodavců, čili nejen králíků, ale i dalších kalamitních tvorů, potkanů a krys. Nejprve byl tento poznatek opomíjen až do doby před 10ti lety, kdy přišel na svět první World jump day. V hlavě profesora Stephena Walkera, děkana katedry věd na univerzitě v Queenslandu se zrodil zdánlivě neuskutečnitelný nápad, pohnout zemskou osou. Oslovil s tímto nápadem miliardáře Cliva Palmera, předsedu Palmer United Party a začali se dít věci. Po celém Jižním Walesu začali vznikat utajované klokaní farmy. Zde byli a jsou stále cvičeni klokani pro jednu jedinou věc. Na signál, který jim je zaslán přes zabudovaný čip v mozku, vyskočit. Jsou pak vypouštěni do přírody, monitorováni a neustále je sledován jejich počet. Je přesně vypočítáno, kolik je zapotřebí klokanů. Situaci nahrává fakt, že i klokani, hlavně větší druhy, jsou v Austrálii také přemnoženi. Kýženého počtu klokanů se tak zřejmě Australané dočkají dříve, než v plánovaném roce 2020.
Jistě si kladete otázku, jak by mohlo stádo klokanů pohnout zemskou osou. Vraťme se tedy opět k Chile roku 2010 a ještě trochu hlouběji na Sumatru 2006. Oboje má společné silné zemětřesení s následkem pohnutí zemské osy a zkrácením dne. Ačkoliv bylo zemětřesení na Sumatře silnější, nežli v Chile, země byla odkloněna méně, než při zemětřesení v Chile. Richard Gross z Laboratoře tryskového pohonu zjistil, že to má souvislost se zeměpisnou šířkou. Čím dále od rovníku, tím věší páka a menší síla potřebná k pohnutí zemí.

Nechme se tedy překvapit, zda se podaří Skippymu pohnout zemskou osou.




Autor: Jan Vladyka | neděle 28.2.2016 1:17 | karma článku: 5.41 | přečteno: 205x

Další články blogera

Jan Vladyka

Silničáři nezaspali!

Jak začít jinak, než obligátním, máme tu Nový rok. Ne, nebudu se ohlížet nijak výrazně za tím starým rokem. Ani Vás nebudu nudit nějakým novoročním předsevzetím. Prostě skončil rok 2015, začal rok 2016.

1.1.2016 v 1:35 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 244 | Diskuse

Jan Vladyka

Transplantace Švábem

Transplantace je přenos celého orgánu, jeho části nebo určité tkáně, a to z jednoho těla do druhého nebo z určitého místa těla na jiné. Důvodem tohoto chirurgického zákroku je poškození nebo selhání původního orgánu, často způsobené určitým onemocněním. Takto popisuje transplantaci wikipedie a je to celkem srozumitelné. První transplantace proběhla na počátku 20. století (rohovka), ale opravdový boom úspěšných transplantací nastal až v druhé polovině 20. století po roce 1954. Po ledvinách následovala slinivka, játra, srdce plíce a v dnešní době už se transplantuje prakticky cokoliv na co si vzpomenete od opičí hlavy až po celý obličej.

11.12.2014 v 22:00 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 441 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Pravda utopená ve víně

Hledání pravdy je složité, někteří lidé byli pro pravdu i upalováni. A přitom je pravda pojem velmi relativní. protože každý má tu svoji pravdu- záleží na úhlu pohledu a osobní zkušenosti.Existuje vůbec něco jako pravda absolutní?

21.8.2017 v 10:49 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 114 | Diskuse

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 20.96 | Přečteno: 847 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 9.35 | Přečteno: 237 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

20.8.2017 v 17:34 | Karma článku: 26.83 | Přečteno: 810 | Diskuse

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 23.01 | Přečteno: 881 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1156
táta od rodiny a spokojeností nakažený člověk

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.