Jan Vladyka

Salva nebo potlesk, vždycky se pláče...

13. 10. 2011 23:11:12
Přesně se stalo to, co jsem čekal. Vyrojila se opět spousta inteligentů, kteří si zkrátka nedají pokoj, nedají pokoj ani pozůstalým a neustále se budou šťourat v tom, proč někdo truchlí za někoho a proč nikdo netruchlí za někoho na náměstí.

Nechápu, proč někteří lidé stále mají potřebu se proti něčemu vymezovat. 9.10.2011 bohužel podlehl v Olomoucké vojenské nemocnici český voják těžkým zraněním , jež utrpěl 6. července v Afgánistánu. Určitě vůbec netušil, že se mu tento, jinak významný, den české historie stane osudným. Chudák. Opravdu upřímnou soustrast jeho rodině. Vsadím však svůj klobouk z teletiny, že kdyby si přečetl některé odkazy na zdi skupiny na facebooku, která mu přeje klidné spočinutí, určitě by se mu nelíbilo, co by se tam dočetl. Někteří lidé, zjevně nespokojení, či snad dokonce frustrovaní se tam celkem nechutně vyjadřují na adresu, dříve nešťastně zesnulých, 3 hokejistů, bývalých reprezentantů. Nechápu jejich pohnutky. Smrt, navíc předčasná, je vždy krutá. Nevidím jediný důvod k porovnávání, jak byla která smrt uctěna. Mrtvý voják jistě bude pohřben se všemi vojenskými poctami, jak vojáku náleží. Pokud se někdo chce sejít a uctít jeho památku, nechť tak udělá a věřím, že by to bylo i dobře. Najde li se dostatek lidí, kteří by mu chtěli vzdát hold na to, aby zaplnili staroměstské náměstí, nebudu to nikomu mít za zlé. Stejně, jako jsem nikomu neměl za zlé, že chtěl uctít památku oněch tří hokejistů.

Zatímco onen rotmistr dostane svou čestnou salvu, tak tři hokejisté dostali svůj potlesk na otevřené scéně. Takhle to prostě je a bude. Už se s tím prosím všichni smiřte a přestaňte neustále dokola trapně omílat, jak by se při každé smrti měli lidé scházet někde na náměstích. Nikomu to nepomůže. Nechte lidi, ať vzdávají čest mrtvým po svém.

Díky

Autor: Jan Vladyka | karma: 9.76 | přečteno: 554 ×
Poslední články autora