Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je mi ctí, Lucie!

2. 06. 2013 22:29:34
Je to obrovský okamžik v životě lidském. Jeden z nejsilnějších okamžiků. Narození potomka lhostejno jakého pohlaví. Je to zkrátka neuvěřitelná událost. Málem už jsem na ten pocit štěstí při narození mého prvního syna zapomněl. Málem už jsem zapomněl na to, jaké pocity jsem cítil, když jsem poprvé zaslechl jeho hlas, kterým oznamoval všem přítomným, že právě přišel na tento svět. Skoro už jsem vytěsnil pocity, které jsem cítil přisvém prvním kontaktu s ním a dokonce i to, že jsem plakal štěstím, když jsem si poprvé mohl pochovat v náručí.

Je to obrovský okamžik v životě lidském. Jeden z nejsilnějších okamžiků. Narození potomka lhostejno jakého pohlaví. Je to zkrátka neuvěřitelná událost. Málem už jsem na ten pocit štěstí při narození mého prvního syna zapomněl. Málem už jsem zapomněl na to, jaké pocity jsem cítil, když jsem poprvé zaslechl jeho hlas, kterým oznamoval všem přítomným, že právě přišel na tento svět. Skoro už jsem vytěsnil pocity, které jsem cítil přisvém prvním kontaktu s ním a dokonce i to, že jsem plakal štěstím, když jsem si poprvé mohl pochovat v náručí.

To vše se mi vybavilo v jasných barvách v ten okamžik, kdy jsem včera, podruhé v životě, překročil práh porodnického oddělení v ústecké nemocnici. Při převlékání se do zeleného jednorázového oblečení, určeného pro otce (či jiný doprovod), který se rozhodl doprovázet svou milovanou polovičku v okamžiku naplnění toho, proč vlastně na tomto světě je. Opět jsem pocítil ono rozechvění v podbřišku, když jsem zamykal skříňku s civilními věcmi, jen se mi snad už tolik netřásli ruce rozechvěním. Tak za chvilku se to stane. Za chvilku se stanu součástí něčeho velkého, neskutečného, tak bolestně krásného a budu mít to nesmírné štěstí být u toho. Lituji těch otců, kteří se toho nemohli nebo nechtěli zúčastnit. Jsem rád za to, že doba pokročila natolik, že je to už možné.
Ve svém okolí jsem považován tak trochu za "podpantofláka". Snad to bude tím, že jsem žil až do svých 28 let život bohéma, nestarajícího se o nic a nikoho, než sám o sebe. Pijatika byla moje sestra a flám můj bratr. Vytvořil jsem si spoustu přátel, jejichž přátelství ovšem bylo pouze povrchního charakteru. Nechci všem křivdit, nicméně jest pravdou, že poté, co jsem začal všechen svůj volný čas trávit místo po putykách a nálevnách se svou milovanou přítelkyní, valná většina mých přátel odpadla a mně byla přilepena ona nálepka podpantofláka. Nevadilo mi to a sám jsem pobaveně ještě tuto fámu přiživoval. Poznal jsem pak alespoň kdo je opravdový přítel a zbytek svých bývalých "přátel" jsem přeřadil do kategorie známých. Jistě se ptáte, proč ta zpověď? Vysvětlení je jednoduché. Pochopil jsem a do smrti budu té přítelkyni, dnes už mé manželce vděčný, že mne za pět minut dvanáct vytáhla z opravdového bahna, do kterého jsem zabředával čím dál hlouběji a dala méme životu smysl. Jsem neskonale šťastný, že jí mám a že jsem s ní mohl být včera, stejně jako před 3 a půl lety oporou u porodu. Včera více než kdy jindy jsem si uvědomil, jak neskutečně silná žena to je a jak jí nesmírně miluju.
Je mi ctí, milá Lucie, že jsem s tebou mohl prožít všechnu tu bolest, kterou si vytrpěla, než přišel Vendelínek na svět. Je mi ctí, že jsem tě mohl podržet, že jsem tě mohl nejprve rozesmát a pak už jen štvát tím, jak jsem ti donekonečna říkal:" Dýchej...." Je mi ctí, moje nejmilovanější Lucie, že jsem mohl být u každé kontrakce, otíral ti pot, otevíral a zase zavíral okno, držel tvou levou nohu a hlavu, když si tlačila našeho syna ze svého lůna. Je mi nesmírnou ctí, milá ženo, že jsem byl z nás dvou ten první, kdo mohl vidět jeho hlavičku a pak i zbytek těla. A konečně je mi nesmírnou ctí, moje nemilovanější Lucinko, že si mi dovolila vidět a navždy si uchovat vzpomínku na ty tvý slazami zalité oči, když si si mohla našeho milovaného Vendelínka poprvé pochovat v náručí.

Možná si teď říkáte... Ten na nás ale vylil kýbl patosu a romantickejch sraček.... jenže, přátelé, přál bych vám to zažít. Opravdu ze srdce přál. V dnešní době plný zloby a násilí a všech těch ekonomických krizí, Zemanů, Kalousků, koalic, mrtvejch zvířat, solárních panelů a bůh ví, čeho všeho ještě, přesně v tom okamžiku, kdy spatříte takový zázrak, kdy člověk kterýho milujete, přivede na svět člověka, kterýho taky milujete, jsou vám všechny ty věci, co jsem vyjmenoval uplně jedno. Je to zázračná chvíle, kdy si uvědomíte, že život je krásný a je škoda ho promarnit. Je vám jedno, jestli se v hospodě smí nebo nesmí kouřit, jestli je free tarif od OU2 levnější než od Teemobajlu a podobný věci, neboť zjistíte, že na tom svět nestojí. Že o to v životě nejde.

Tímto bych chtěl poděkovat celému personálu porodnického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, jmenovitě pak porodní asistentce Martině Urbanové a lékaři Jakubovi Apltovi (doufám, že jsem to jméno nezkomolil).

Autor: Jan Vladyka | neděle 2.6.2013 22:29 | karma článku: 13.79 | přečteno: 638x

Další články blogera

Jan Vladyka

Pohne Skippy zemskou osou?

Přesně před šesti lety obrovské zemětřesení v Chile o magnitudu 8,8 zkrátilo trvale den o 1,26 mikrosekundy a vychýlilo zemi o 2,7 tisíciny stupně. Co s tím má společného Austrálie? Odpověď zní Skippy....

28.2.2016 v 1:17 | Karma článku: 5.41 | Přečteno: 206 | Diskuse

Jan Vladyka

Silničáři nezaspali!

Jak začít jinak, než obligátním, máme tu Nový rok. Ne, nebudu se ohlížet nijak výrazně za tím starým rokem. Ani Vás nebudu nudit nějakým novoročním předsevzetím. Prostě skončil rok 2015, začal rok 2016.

1.1.2016 v 1:35 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 244 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Čeští vlastenci jsou ubožáci

Lidi, neblázněte, nehažte po mně šutry! Nemůžu za to, že se u nás stal pojem vlastenectví synonymem pro tu největší ubohost. To opravdu není moje vina. Nebo snad taky čtete „Vlastenecké noviny"? Tak to jo, tak to si hoďte!

19.10.2017 v 16:53 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 450 | Diskuse

Daniel Paulus

Yamas - zapomenutý pilíř jógy

Jak aktuální může být v dnešní době kodex základních lidských hodnot či chování, který má tisíciletou historii?

19.10.2017 v 16:51 | Karma článku: 4.75 | Přečteno: 82 | Diskuse

Vladimír Havránek

Ti , kteří nejvíce škodí pověsti Prahy chystají další blokádu?

Po první blokádě spolku taxikářů v Praze připravila iDNES 2 testy poctivosti jednotlivých společností. V prvním testu byli cestující domácí pasažéři, ve druhém zaniční. V obou testech bylo nejhorší Fix Taxi.

19.10.2017 v 15:02 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 638 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Volební ruleta za všechny prachy!

Zpravodajský server Novinky.cz přinesl dnes pod titulkem "Jde i o peníze. Roztáčí se volební ruleta o stamiliony." zajímavý článek, který se na hlavní straně dlouho neudržel. Nejspíš nečekaně nadzvedl čtenáře.

19.10.2017 v 14:24 | Karma článku: 17.02 | Přečteno: 511 |

Tomáš Gayer

Předvolební pohledy 12. - Přístup ke žlabu

Klíčová slova čtvrtečního předvolebního blogu: sobota, viděti, smutný, oči, dozvěděli se, který, žlab.

19.10.2017 v 14:08 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 313 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1157
táta od rodiny a spokojeností nakažený člověk


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.